Fotograf

Když se na počátku 19. století začaly objevovat první fotografie, jen málokdo jim asi předpovídal nadějnou budoucnost. První fotoaparáty byly těžké, neforemné a celý proces k vyvolání fotografie byl neskutečně zdlouhavý. Postupem času si ale získaly oblibu a uplatnění i v těch nejvyšších kruzích a řemeslo fotografů začalo vzkvétat. Fotografie postupem času dostaly barvu a jejich pořízení se stávalo čím dál masovější záležitostí. Vznikly tak nové generace fotografů.

Každý dokáže udělat záběr, ale ne každý dokáže zachytit atmosféru ve fotografii. To je základní rozdíl mezi majitelem fotoaparátu a fotografem. Fotograf musí být trochu chemik, trochu optik, ale hlavně snílek s nekonečnou fantazií. Fotografie nejsou jen obyčejnou reprodukcí skutečnosti, ale vyprávějí svůj vlastní příběh. Předávají divákovi náboj, který prostupuje místo, kde byly pořízeny a zůstává uchován na snímcích po celá desetiletí a staletí. Takto zaznamenaný příběh pak oslovuje další diváky po mnoho generací a vypráví dál o tom, co vedlo fotografa k tomu, aby obrázek pořídil.

Fotograf a umělec

Fotograf je umělec každým coulem. Často hraje při jeho práci svou roli náhoda, přesto (či možná právě proto) se musí dobrý fotograf „na svůj výstup“ vždy dobře připravit. Na rozdíl od umělců filmového či malířského plátna, fotograf nemá často moc času na přípravu prostředí. Události na sebe nenechají čekat a často rozhoduje o kvalitě záběru zlomek vteřiny. Proto musí být fotograf stále ve střehu a neponechat nic náhodě, i když náhoda někdy rozhodne sama. Pro fotografa je pořízení kvalitního snímku mnohdy velmi náročná činnost, protože stisknutí spouště předchází mnoho detailních a precizně propracovaných úkonů. Nastavení světelných podmínek, orientace s ohledem na polohu slunce, eliminace rušivých jevů, předvídání možného vývoje situace – to všechno jsou aspekty, které musí dobrý fotograf zapracovat do svého konceptu samotného procesu fotografování.

Fotograf a ateliér

Výjimkou jsou samozřejmě fotografové ateliéroví (fotografové reklamní). Jejich práce se často zaměřuje na předměty statické, u nichž je nutno vyzdvihnout určitý detail, případně ho opticky přikrášlit. Vznikají tak nové „umělecké“ pohledy na obyčejné předměty a dávají tak i samotnému fotografování nový rozměr. Tito fotografové však nemusí nikam spěchat. Jediné, co je tlačí, je čas daný zadavatelem, jinak nic. Je jedno, jestli venku svítí polední slunce nebo zrovna krupobití z černé oblohy pustoší blízké okolí. Mohou se své práci věnovat ve dne i v noci, v klidu a nerušeně, protože statický předmět jim z podstavce nikam neuteče.

Individuální fotograf

Snad i díky tomu, že fotoaparát je dnes běžně k dostání na každém rohu a média se plní obrázky všeho druhu, musí si každý najít „svůj“ směr, kterým se odliší od ostatních a pomůže mu vyniknout. Díky rozmanitosti přírody a věcí kolem nás je naštěstí všude dostatek námětů a témat, které se dají přenést na fotografický papír, takže není tak složité použít svůj „jedinečný pohled na věc“ a vymanit se ze stereotypu a klišé.

Profesionální fotograf

Stát se dobrým fotografem je však běh na dlouhou trať. Až léta praxe (či úzká spolupráce s profesionálem) přinese pro fotografa úspěchy v podobě ocenění a povznesení do povědomí širší veřejnosti. Do té doby ale skončí v pomyslném koši velká hromada nepovedených záběrů. Nicméně, díky naší přirozenosti jsme se mohli v historii již mnohokrát přesvědčit o tom, že člověk je tvor zvídavý a metodou pokus - omyl lze vytvořit cokoliv, co nám naše představivost dovolí.